Geomorfologie

Orografické členění hodnoceno podle J. Demka a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia 1987

• Systém: Hercynský
• Subsystém: Herynské pohoří
• Provincie: Česká vysočina
• Soustava: VI Česká tabule
• Podsoustava: VIC Východočeská tabule
• Celek: VIC 2 Orlická tabule
• Podcelek: VIC 2B Třebechovická tabule
• Okrsek:
  • Vysokochvojenská plošina
  • Orlické nivy
  • Brodecká plošina

Orlické nivy se táhnou střední částí Třebechovické tabule bližším územím kolem Tiché Orlice a z části i Divoké Orlice jako úzký pás. Jedná se o naplavovanou rovinu kolem již zmíněných řek s rozlohou 32,82 km². Lokalita je charakteristická volnými meandry a zákruty Divoké Orlice (od Čestic), Tiché Orlice (od Chocně) a spojené Orlice (až po Hradec Králové), nacházejí se zde opuštěná koryta (zejména při spojené Orlici) a ojediněle ostrůvky. Oblast se nachází ve 2. vegetačním stupni a převážně se na území vyskytují louky, ojediněle fragmenty lužních lesů. Územím města se táhne Přírodní park Orlice, který má za úkol chránit říční a nivní ekosystémy dolních toků Tiché, Divoké a spojené Orlice, které mají přirozený charakter se starými rameny, meandrujícím korytem a rozptýlenou zelení.

Vysokochvojenská plošina se nachází na západ od Orlických niv na levém břehu Tiché orlice a spojené Orlice. Na území města zasahuje tento rozlehlý okrsek (238,9 km²) svou východní částí. Plochá pahorkatina leží na vápnitých jílovcích a slínovcích, které jsou většinou zakryty kvartérními pokryvy. Povrch všech teras je erozně akumulační, nacházejí se zde malé lokality vátých písků. Lokalita se převážně nachází ve 3. vegetačním stupni a na území města je zalesněná.

Brodecká plošina se nachází v jihovýchodní části Třebechovické tabule a její severozápadní část je sevřená mezi pravým břehem Tiché Orlice a levým břehem Divoké Orlice. Plochá pahorkatina (s rozlohou 88,40 km²) má v geologickém podloží turonské slínovce (opuky), vápnité prachovce a pískovce, které jsou převážně zakryty kvartérními sedimenty. Hluboká neckovitá údolí Tiché Orlice mají opukové stěny. Oblast se převážně nachází ve 3. vegetačním stupni a na území města je zalesněná. (M. Matějka, 2023)

Geomorfologicky se jedná převážně o rovinaté území s nadmořskou výškou v rozmezí 250 až 280 m.n.m.

Poměry geologické a pedologické

Geologické podloží na území města je tvořeno různými typy sedimentů (marinní – zpevněné, říční a fluviální – nezpevněné). Nejvíce se vyskytují sedimenty nezpevněné (písek, štěrk) a méně sedimenty zpevněné (jílovec, slínovec a prachovec). Po stránce geologického vývoje spadá dané území do druhohorní křídy – mezozoikum, svrchní křída, březenské až teplické souvrství, které charakterizují vápnité jílovce (coniak - svrchní turon). Obecně se těmto sedimentům říká opuky. Dále tuto lokalitu silně ovlivnil kvartér, pleistocén – fluviální terasové štěrky a písky (střední pleistocén, riss – mindel). Při Velinském potoce jsou to fluviální sedimenty inundačních území (štěrky a písky v různém stupni zahlinění).

Zvětráním těchto hornin vznikají půdy typu rendziny, kambizemě mezotrofní, oligotrofní a oglejené půdy. Na plošinách místy došlo k překryvu štěrkopísků. Půdním druhem se jedná o písčitohlinité, hlinitopísčité až písčité půdy. Jsou to půdy hluboké, propustné, dle trofnosti živin jsou chudé až středně bohaté. Na plošinách jsou též půdy illimerizované, hlinité. Dle půdní vlhkosti se jedná o půdy mírně vlhké, střídavě vlhké. Humusová forma půd je převažující moder typický, moder mullový a moder surový. V blízkosti vodotečí jsou to alluviální náplavy s půdním typem fluvizem.

Převažujícím půdním typem je podzol arenický na štěrkopíscích. Jedná se o půdy písčité, hluboké, suché a humusová forma je surový moder až surový humus. Na rovinách a mírných svazích, s geologickým podložím slínů dochází vlivem spodní vody ke střídavému zamokřování a vytváření půd pseudoglejových a oglejených. Jsou to půdy středně bohaté, hluboké, mírně štěrkovité. Humusová forma je surový humus až surový moder.

Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu (obsahu živin), zrnitosti a skeletovitosti.

Pseudogleje jsou půdy, které vznikají v terénních depresích a zaplavovaných územích kolem vodních toků a je pro ně typické periodicky se opakující zamokřování (zejména na jaře) a vysušování půdního profilu.

Podzoly jsou neúrodné půdy, kde vlivem nadměrných srážek dochází k vyplavování minerálních látek a humusu do nižších vrstev půdy a tím k ochuzování vrchních
vrstev. Nacházejí se ve výše položených oblastech (800 m n. m.) nebo v místech, která jsou okyselena prostředím opadanky (smrkové kultury).

Gleje jsou půdy, které mají stále zamokřený celý půdní profil podzemní vodou. Vlivem nadbytku vody může docházet k hromadění nadložního humusu vzniku až
rašelin. Nacházejí se nejčastěji v mělkých terénních depresích a plochých úžlabinách nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků. (M. Matějka, 2023)

Poměry klimatické

Klimaticky náleží dané území do oblasti teplé, klimatický okrsek T2, který je charakteristický dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem i podzimem, krátkou mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota je 9,0 ⁰C, průměrné roční srážky 550 - 600 mm a délka vegetační doby je 150 dnů.

Klimatické charakteristiky teplé oblasti okrsek T2 (zdroj: Evžen Quitt, 1971)

Počet letních dní		50–60
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více		160–170
Počet dní s mrazem		100–110
Počet ledových dní		30–40
Prům. lednová teplota		-2 až -3
Prům. červencová teplota		18–19
Prům. dubnová teplota		8–9
Prům. říjnová teplota		7–9
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více		90–100
Suma srážek ve vegetačním období		350–400
Suma srážek v zimním období		200–300
Suma srážek celkem		550–700
Počet dní se sněhovou pokrývkou		40–50
Počet zatažených dní		120–140
Počet jasných dní		40–50

Přírodní lesní oblast

Celé území LHC Město Borohrádek spadá celu svou výměrou 175,31 ha do přírodní lesní oblasti 17 - Polabí. Na území se nalézají dva vegetační stupně:

1 – stupeň dubový

2 – stupeň bukovodubový

Zastoupení cílových hospodářských souborů

Cílový hospodářský soubor		Plocha porostní půdy v ha	Procenta
12	Přirozená borová stanoviště	28,71	16,47
18	Lužní stanoviště	23,75	13,62
22	Kyselá stanoviště nižších poloh	26,83	15,39
24	Živná stanoviště nižších poloh	11,06	6,34
26	Oglejená chudá stanoviště nižších poloh	41,19	23,63
28	Olšová stanoviště na podmáčených půdách	2,1	1,2
38	Chudá a podmáčená stanoviště nižších a středních poloh	30,66	17,59
58	Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh	10,04	5,76
Celkem		174,34	100

Průměrný věk lesních porostů je 58,4 let.

Druhová skladba lesa:

Jehličnaté stromy tvoří 68.3% a listnaté stromy jsou zastoupeny v 31,7%. Nejvíce je zastoupena borovice 41,18%, smrk 25,66% a dub 14,2% dále pak každý cca po 4% jsou zastoupeny bříza, lípa a olše, cca 2% tvoří habr, cca 1% zaujímá modřín dále najdeme jasan, buk, topol, jedle, jilm, javor a ostatní.