Historický vývoj lesního majetku

První historicky doloženou písemnou zmínkou o vlastnictví lesa městem Borohrádek je z roku 1563, kdy Zigmund Liczek z Riesenburka daroval měšťanům Borohrádeckým dva kusy lesa „Kohoutov a Pěchotov“ s pastvinami nad rybníkem „Dražským“, za což platili každý rok o sv. Havlu a sv. Jiří 1 ½ kopy míšeňské. Neměli však právo „honby a lovu“ a dříví se nesmělo prodávat: „než k vlastním domácím potřebám buď na stavení neb správy chrámu božího neb zlepšování statků svých, zvláště když by z dopuštění božího skrze oheň (čehož Pán Bůh rač nás chrániti) jakou škodu vzali. Aby však lesy ty nehospodárností nebyly zničeny, musili obecní starší potřebu dříví hlásiti úřadu vrchnostenskému.“ Kontrybuenti dostávali každým rokem 1 borovici „na louč“ za 1 zl. Je pravděpodobné, že tyto pozemky patřily městu již dříve, ale při požáru Pražského hradu roku 1541 shořely zemské desky a záznamy se tak nedochovaly.

Změny výměr byly celkem nepatrné, až roku 1804 došlo k drobnému úbytku založením opříkopované cesty k Holicím (dnes asfaltová cyklostezka). Roku 1812 prodávaly se 2 borovice a 2 smrky za 8 zl. a 34 sáhy odpadků pasečních za 61,30 zl. V roce 1820 prodávalo se dříví v obecním lese poprvé v licitaci. V dobách těch hojně se dříví plavilo až do Hamburku.

O způsobu hospodaření ve svých počátcích nemáme žádné informace, ale předpokládáme, že se hospodařilo především výběrově tzn., že se těžily pouze vybrané jednotlivé stromy. Až okolo roku 1823 bylo zavedeno holosečné hospodaření tzn., že na určité ploše byly vykáceny všechny stromy a na jejich místě pak vysázeny stromy nové, většinou se jednalo o smrkové a borové monokultury. Toho roku poprvé zakládaly se kultury síjí a spotřebovalo se semene za 60 zl. a šišek za 58,40 zl..

V roce 1820 se prodávalo dříví poprvé v licitaci. Roku 1840 nechala zdejší vrchnost rýpat rašelinu v lese „Studenci“ blíž role „Lánu“ nazvaného, velikosti kusu dvou na sobě ležících cihel. Potom byly na vzduchu sušeny a následující léto na uhlí páleny, kteréž poslední v železných hutích Skuhrovských upotřebeny. Tam však pec hutní roztrhly a dále k potřebě nebyly. Též v zdejším okrsku hledána byla byla hruda rezavého písku, která však k žádné potřebě se nehodila. Téhož roku dle nařízení krajského úřadu byly měřeny všechny pozemky a každý musel hranice svých pozemků vykázat. Obec byla povinna k tomu zaopatřit potřebné nádeníky.

Dne 14.prosince 1842 byl zastřelen jelen “osmák“ blíže Šachova na Bartošovské aleji Josefem Langrem, t.č. inženýrem na statku v Borohrádku.

V roce 1852 byl vydán říšský zákon č.250 Císařským patentem, který je považován za počátek novověkého lesnictví a svým způsobem předběhl svou dobu. Svědčí o tom skutečnost, že až na drobné úpravy platil až do roku 1960. Právně upravoval ochranu lesní půdy, těžbu a dopravu dříví, ochranu lesa před požáry, hmyzem, větrem a erozí půdy. Uložena byla povinnost opětovného zalesnění vykácené lesní plochy. Zařízení lesní (nyní LHP) bylo provedeno poprvé r.1865, dále 1896,1915,1926,1936.

Roku 1882 byla v Borohrádku nákladem 60 000 zl. vybudována parní pila rodiny Malijovských, kde se vyráběly parkety a později se zde zpracovávala převážně borovice z místních zdrojů. Tato pila zanikla v roce 2008. Zůstal po ní zápis v obecní kronice, kde je zaznamenáno: „Pasečení v obecním lese v roce 1924 dalo 62,24 m³ užitkového dříví, dle konsignace přijatých 137 kusů v ceně 5 842,43 Kč, které bylo prodáno místní firmě Jos. Malijovský.“

Roku 1897 ubylo z výměry obecních lesů 0.6504 ha při stavbě lokální dráhy Borohrádek – Moravany, v této době byl nalezen v blízkosti dráhy na okraji lesa Kohoutova písek, z kterého pak byly páleny bílé cihly. Dodnes místo lomu připomíná těžební stěna, při pohledu vlevo ve stoupání za závorou na cyklostezce. Podobné místo najdeme u silnice ve směru na Vysoké Chvojno naproti VKP Plavuňka.

Po roce 1948 se hospodařilo dle plánu pro lesní hospodářský celek Vysoké Chvojno, protože obecní les byl zestátněn. Další samostatné LHP byly zpracovány v r.1995 a 2005. Císařský patent stanovil, že obce musí mít lesního hospodáře, který bdí nad řádným lesním hospodařením. Nejstarším známým hospodářem, který zemřel 27.srpna 1912 byl Gothard Fenrich, knížecí lesmistr a správce zdejšího velkostatku. Po něm řídil hospodářství Karel Navrátil, po jeho odchodu na Slovensko na základě žádosti obecní rady se stal obecním hospodářem p. Karel Rada městský lesní Kostelce nad Orlicí za roční odměnu. Dalšími hospodáři byli p. Bodenstein a p. Richter, který ukončil svoji činnost v r.1925.

Roku 1910 byla odprodána malá část Pěchotova, část byla zastavěna rodinnými domky v lokalitě zvané „Habeš“.

Začátkem léta 1922 objevila se v obecních a panských lesích ve zdejším okolí mniška opět v hrozivém množství, která v posledních letech zničila několik tisíc ha lesů v Čechách i na Moravě. Pol. úřady vyzvaly lesní správy, aby všemožným způsobem konány byly ochranné prostředky. Hradecké panství vyplatilo přes 8 000,- Kč za ochranné prostředky, zdejší lesní správa 3 000,- Kč. I zdejší obecní správa lesa vynaložila určité finanční prostředky.

Z ochranných prostředků se doporučuje:

1. 1. lepování
2. 2.sbírání a ničení vajíček
3. 3.sbírání a ničení hnízd (zrcadel) housenčích
4. 4. sbírání a ničení housenek již ožírajících 5.sbírání kuklí (pupy)
5. 6.sbírání a spalování motýla.

Sekce zemědělské rady oznámila, že v Čechách bylo postiženo čtvrt milionu ha lesů. V Borohrádku se jednalo pravděpodobně o lokalitu Na Kohoutku, která byla zalesněna borovicí banksovkou. Tento druh borovice měl nahradit borovici lesní, která byla neúspěšně vysazována, protože bývala často napadána sypavkou (tehdy zvanou jehlotrusem). Pravděpodobnou příčinou kalamity bylo semeno banksovky neznámé provenience, a také zjištění, že zpočátku bujný růst této borovice dvacátým rokem ustává, zvláště pak na píscích a v období sucha. Naproti tomu tato borovice dobře snáší mrazové kotliny. Kalamitu umocnilo i extrémní počasí, v kronice Města Borohrádek je zapsáno: „V úterý navečer dne 15.srpna 1922 po velmi parném dnu přihnala se nad Borohrádek od Holic ke Kostelci za hrozného hučení děsná větrná smršť, která vše, kudy prošla, táhla, uchvátila, rozmetala a zničila. K osmé hodině nastala náhle úplná tma, po níž se dostavila divoká bouře s tak prudkými elektrickými výboji, že obloha po celé vteřiny byla v plamenech. Vichr podobný cyklonu vyvracel mohutné stromy a mnohé nesl daleko od místa, kde stály. Na nádraží v Borohrádku byly na sebe orkánem vrženy dvě garnitury nákladních vozů tak, že dva vagony byly úplně rozbity. Vysoké lesy mezi Opočnem a Borohrádkem jsou téměř zničeny. Ve „Studenci u vodárny“, kde snad vichřice nadělala nejvíce škody z celého okolí, trčí do velké výše spousty země a rašeliny, která zůstala na kořenech vyvrácených smrků. Děsná vichřice ochabla teprve po dvou hodinách“.

V roce 1929 bylo z obecního lesa vytěženo dřeva v ceně 64 214,80 Kč, od práce bylo zaplaceno 5 645,05 Kč, čistý zisk tedy byl 58 560,75 Kč.

K zásadní změně došlo na základě dekretu prezidenta republiky ze dne 21.června 1945 č.12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Borohrádku bylo přiděleno 90,8470 ha lesních pozemků „Ve Studenci“ z majetku místního velkostatku, který patřil sedmi spoluvlastníkům. Nově nabytý majetek navazuje na nejstarší část obecních lesů a vznikl tak souvislý pás příměstských lesů, které se prolínají s městskou zástavbou, jako to je i dnes. Les ve Studenci má pro Borohrádek strategický význam, protože se zde nalézá hlavní zdroj pitné vody nejen pro město, ale i okolní obce.

Obci Šachov, která se v roce 1960 stala místní částí Borohrádku, bylo přiděleno 31,3385 ha lesa zvaného „Kuchyňka“ později je častější místní název „Králka“. Jedná se o komplex lužního lesa v údolní nivě Orlice. Okresní zemědělská komise v Rychnově v rámci tzv. drobného přídělu rozdělila remíz zvaný „Posníčov“ a přidělila dalších 0,3759 ha Borohrádku a 0,6390 ha Šachovu. Dne 5.8.1948 byl tento příděl schválen. Celková výměra tak dosáhla výše 174,8564 ha.

Po roce 1948 byly všechny lesy převedeny do správy Státních lesů. V roce 1975 bylo na základě hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku převedeno 92.1395 ha do správy Vojenských lesů n.p. Plumlov.

V roce 1980 ubylo 0,4350 ha výstavbou bytů pro zaměstnance manipulačního skladu Státních lesů. Přírůstek nastal zalesněním bažinatých luk podél Velinského potoka o výměře 2,10 ha a úbytek lesa tak byl téměř vyrovnán dosáhl tak výměry 51,6060 ha jaká byla po 1.světové válce.

1.ledna 1993 se město Borohrádek stalo členem Sdružení vlastníků obecních lesů, které bylo později rozšířeno o soukromé a poté i o církevní lesy. Členství ve SVOLu trvá dosud.

Na základě zákona č.172/1991 Sb. Lesy České republiky s.p. dne 4.11.1993 fyzicky navrátily 51.83 ha historicky nejstarší části městských lesů. Odborným lesním hospodářem byl pověřen p. J. Jozl vedoucí lesní správy SL v.v. Odbornou správu vykonávaly LČR až do roku 1995.

1.1.1995 vstoupil v platnost nový lesní zákon a současně začíná platit nově vypracovaný a schválený LHP lesního hospodářského celku Město Borohrádek. Odborným lesním hospodářem se stává Ing. Václav Bohuněk.

V roce 1996 Okresní úřad v Rychnově nad Kněžnou lokality Králku a Posníčov zahrnul do Přírodního parku Orlice.

V roce 1999 byly městské lesy zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy příměstské se zvýšenou rekreační funkcí.

V roce 2002 si tehdejší nájemce nechal certifikovat městské lesy certifikací PEFC od roku 2006 přešla tato agenda pod Město Borohrádek s číslem 08-21-01/0575 která dokládá řádné hospodaření v lese.

Souhlasným prohlášením o nabytí do vlastnictví ze dne 22.4.2008 předaly LČR Králku a Posníčov do majetku města.

V pátek 8.1.2010 přišla do Borohrádku sněhová vánice, která byla nazvána Daisy. Přívaly sněhu za bezvětří byly spojeny s prudkým ochlazením, takže mokrý sníh namrzal nejen na větvích stromů, ale i na drátech elektrického vedení. S malou přestávkou v neděli sněžilo nepřetržitě až do pondělí. Celkem napadlo přes půl metru sněhu. Dalších čtrnáct dní bylo jen o málo lepší. Mrazy klesaly pod 10 stupňů C a příděly sněhu dosahovaly 10 až 15 cm. Lesy se staly zcela nepřístupnými. Teprve koncem ledna bylo možno započít s odstraňováním sněhu rozlámaných kmenů borovic, které zatarasily lesní cesty. V městských lesích došlo ke kalamitě, která neměla pamětníka. Přetížené koruny zejména mladých borovic od 8 do 40 let věku váhu sněhu nevydržely a ohnuly se nebo popraskaly. Porosty připomínaly lány obilí postižené silným krupobitím. Vzniklo 4,79 ha holin v porostech do 40 let věku a celkem bylo vytěženo 2 814 m³ dříví.

Rozhodnutím okresního soudu Rychnov nad kněžnou ze dne 13.9.2012 skončily letité peripetie s navracením bývalých vojenských lesů a historického majetku města a výměra lesní půdy se navýšila na současných 175 ha.

V současnosti funkci odborného lesního hospodáře vykonává Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. v zastoupení lesmistrem Radomírem Charvátem.

Vývoj stanoveného etátu pro jednotlivá decenia

DECENIUM	STANOVENÝ ETÁT
1925 – 1935	1 760 m3 b.k.
1936 – 1946	1 780 m3 b.k.
1995 – 2004	3 367 m3 b.k.
2005 – 2014	3 200 m3 b.k.
2021 – 2030	8 500 m3 b.k.

Pozn. Nárůst objemu těžby posledního decennia je způsoben navýšením plochy lesa nabytím pozemků dříve v majetku Vojenských Lesů a Statků.