Od historie po současnost

Město leží v údolí Tiché Orlice, na okraji Třebechovické tabule, asi 8,5 km jihozápadně od Kostelce nad Orlicí. Rozsáhlé borové lesy v okolí mají příznivý vliv na klima, a proto bylo místo již v minulosti vyhledávaným letoviskem.

Prvním známým držitelem vsi Borohrádku byl Jaroslav z Borohrádku, který roku 1308 spolu se Ctiborem z Uherska porazil mezi Opočnem a Turovem vojska Fridricha Habsburského. První zmínka o panství Borohrádek, patřilo tehdy k Potštejnu, je z roku 1342. Tehdy tvrz, městečko a 15 vesnic získala po dlouhých sporech Eliška, vdova po Mikuláši z Potštejna, který zahynul při dobytí Potštejna markrabětem Karlem roku 1339. Je zajímavé, že tvrz se v různých pramenech nazývá také Hrádek, Bor, Boruhrádek nebo Bolehrádek. V Kronice české Přibíka z Radenína nacházíme jméno Bohuslava z Boru v roce 1289. Nabízí se domněnka, že může jít o pána z Borohrádku. Ovšem bližší určení, které by nás opravňovalo k tomuto tvrzení, ve vzpomínané kronice chybí.

Tvrz často střídala majitele. Roku 1582 koupil panství Kryštof Betengel starší z Neunperka, který roku 1587 přikoupil Rychnov a na dlouhá léta obě panství spojil. Betengelové původní tvrz zcela přebudovali na dva samostatné objekty, panský dům a hospodářskou část. Po požáru v roce 1811 byl v letech 1916 - 1920 vystavěn empírový zámeček, který sloužil pro občasné ubytování majitelů a úřední účely. Dnes je zámek využit pro sociální účely jako domov důchodců. Nedaleko zámku nalezneme raně barokní kostel sv. Michaela Archanděla, postavený v letech 1669 - 1673. Kostel má cennou freskovou výzdobu a barokní a rokokové zařízení. Na oltáři českých patronů byl gotický deskový obraz Panny Marie z roku 1440. Na jeho místě se nachází kopie, neboť originál byl ukraden.

Naproti kostelu se nachází starobylá fara a sousoší nejsvětější trojice. Na náměstí se nachází sousoší Panny Marie v roce 1999 zrestaurované. Město svou polohou je předurčeno k uklidňujícím procházkám v přilehlých borových či smíšených lesích. Západní část příměstských lesů má charakter rekreačního lesa s udržovanými stezkami, odpočívadly s bohatě různorodým lesním porostem. V podzimním období se lesní lokality stávají rájem houbařů. Protékající řeka Tichá Orlice poskytuje velké množství malebných zákoutí. Přírodní koupaliště "Splav" poskytne v horkých letních dnech příjemné osvěžení. Řeka poskytuje bohaté vyžití rybářům, vodákům i znalcům přírody. Uvedená lokalita je součástí přírodního parku "Orlice" a je zde možné zhlédnout lužní lesy "Kuchyňka" se vzácnou květenou, vodní tůň ve starém rameni Orlice vyhlášené již v roce 1948 k ochraně vzácné květeny. Při silnici k městské části Šachov stával památní letní dub s obvodem kmene 620 cm. Dub již neexistuje, v místě lze najít jen pozůstatky pařezu. Dub vyvrátila  v únoru roku 2009 vichřice.

Občerstvit se lze v několika restauracích. Výbornou domácí kuchyní uspokojí návštěvníky restaurace "Na náměstí". Město je křižovatkou tratí ČD Týniště nad Orlicí - Choceň a Borohrádek - Holice - Chrudim.

Výchova mládeže probíhá v ZŠ T.G.Masaryka a v Církevní základní škole, která je ojedinělá ve Východočeském kraji. Jako významné průmyslové podniky lze uvést ŽPSV a.s., provoz Borohrádek, Serafin Campestrini s.r.o., Dřevařské závody Borohrádek. Zdárně se rozvíjí drobné podnikání i obchod.

Městečko bylo roku 1971 vyhlášeno městem. Podle zachovalého pečetidla má již od 15. století městský znak.

Od roku 1997 je město držitelem městského praporu, který tvoří pět vodorovných pruhů: modrý, červený, bílý, zelený a modrý v poměru 2:1:1:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V současné době zaujímá katastrální území Borohrádek a Šachov rozlohu 1399 ha. Z toho je 502 ha zemědělské půdy, 573 ha lesní půdy, vodní plocha činí 43 ha a zastavěné území má plochu 29 ha.

První sčítání trvale bydlících obyvatel se uskutečnilo roku 1869. V tomto roce bylo evidováno na území obce 1872 obyvatel. Průběh vývoje počtu obyvatelstva uvádí následující údaje:

1869 - 1872
1900 - 1942
1930 - 2250
1950 - 1752
1961 - 2055
1970 - 2180
1980 - 2258
1991 - 2193
2001 - 2127

Od roku 1991 počet obyvatel kolísá mezi 2200 - 2100. Z uvedené tabulky věkové struktury obyvatelstva v uplynulých devíti letech je zřejmý pokles počtu obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14) i v poproduktivním věku (60+). Průběh počtu obyvatel v produktivním věku (15 - 59) zaznamenává nárůst. Z toho vyplývá, že populace obyvatelstva mírně stárne.

Město svým vybavením, technickou i sociální infrastrukturou, představuje sídlo trvalého významu. Jeho další rozvoj bude záviset především na rozvoji podnikatelských aktivit a místních podniků, aby byla zajištěna trvalá zaměstnanost obyvatelstva. Ve stadiu příprav je plynofikace. Nezanedbatelným činitelem bude však zastavení poklesu počtu obyvatel v předproduktivním věku a jeho změna v tendenci růstu.